Deep meaning.

Miluji čas poté, co se setmí. Chvíle, kdy je každý sám sebou. Užívám si, když poslouchám hudbu, piju kávu a mám spoustu času. Ráda se v noci procházím městem a když v létě prší, usmívám se. Miluji ten SMYSL.

Naše životy mají takový smysl, jaký jim dáme. Můžeme se stát kým chceme. Ale pokud nemáme pro co žít, nežijeme. Radost je něco, co se rodí z životního smyslu.

Vím, že jsem s Ním, přestože jsem sama. Bez Něho byla jsem nic, to On poslal vítr do mých plachetnic. Ukázal mi cestu. Miluji svůj život, nevrátila bych jedinou vteřinu.

To, co neprožijeme dnes, se už nevrátí...

Season thoughts.

Je to jako kdyby byl celý svět pokryt touhle úžasnou pěnou. Vločky, které se snáší z nebe jako kdyby byly pozdravy od Boha. Sníh je magický. Všechno je najednou krásné a čisté. Je to jako by každý den byl novou šancí a my mohli začít znovu. Ledové srdce zimy nám ovšem připomíná, že každý nový začátek něco stojí.

Circus in my head.

Teď už vím, že žiji ve dvou světech. Jsem chycena v nekonecném bludišti představivosti. Poslední dobou bývá těžké rozeznat realitu od snů. Čas mi absolutně nic neříká. Nikdy neříkal. Už od dětství.. Nevím proč, ale většina lidí se s tím nemůže srovnat. Lidé si prostě libují ve stresu a napětí. V časovosti, systému, plánu. Moje mysl ale pracuje úplně jinak.

Učím se plně důvěřovat Bohu a modlím se za to každý den. Někdy jen tak sedím.. boso.. venku a přemýšlím. Žiji ve dvou světech, které jsou od sebe naprosto odlišné. A nedokážu je spojit dohromady. Snažím se, ale sama to nedokážu. Říkám si, že někdy by bylo lepší nepřemýšlet.

Život by pak byl daleko jednodušší a věci by dávaly daleko větší smysl. Chci dýchat, ale nevím jak.

Klesám na dno a už jsem tam dávno měla být.. ale ono tam pořád ještě není. Nemám se od čeho odrazit. Paradox je, že v momentě kdy to vzdám, vyplavu na hladinu. Není už ale moc pozdě?

Simplicity of the lake.

There is something peaceful about it. Saranac Village, a Young Life camp located in the Adirondacks mountaints in Northern New York. I was chilling at the lake on the very last day and looking back at the month.. a tear came out. The best month in my life.

I felt God's presence every single day. Every minute. I was in perfect harmony with the one who created me. With my best friend, my teacher. I was sharing all my thoughts and feelings. He showed me so much, and my mind moved to a different level..

During the month, we had two goals:

1) Become more like Jesus..

2) Create heaven on earth..

and we had two ways of doing it:

1) Love God..

2) Love others..

Recently I realized, how hard is to forgive. Even life changing situations which I thought I had gotten over. But is it a real forgiveness? .. God forgives us like no one.. His forgiveness is unconditional.. However, God has certain expectations on us, in order to forgive.. Being a Christian is not easy.. It requires some major decisions that might not fit into today's materialistic lifestyle.. We often question moral issues, but what is the right answer? .. In our society things are moving fast and it's hard to catch up and not be "out".. We all know that.

Our generation should think about each of our actions and each of our words.. and what impact could we make on the society. We should stop doing things that are wrong.. we have to do things that are right and practice it.. And if we do it on the regular bases, we will find God. I found God.. I saw him everyday at Saranac.

I am still a part of a generation that cares.

What we think, we become.

Staying up late usualy brings new ideas into my head. Presence of the night makes me think of things that wouldn't normally appear in my mind. It makes me feel nostalgic. Conversations that make my heart hurt and my brain spin.

Have you ever thought of how many breaths per day you make? Or how many times you blink.. or .. have you ever tried to count the starts?

Certainly not, right? Most people are just busy with their everyday life hustle, trying to accomplish certain career, earning as much money as possible or trying to look hot.

Some people are just simly floating through life.. But how often do we actually think of the simplicity that makes this world spectactular.. do we even appreciate the world created just for our use?

If people thought about the life behind things, we would actually be able to make a difference... to make the world a better place.

Have you ever tasted your own tears?.....

* Once I was blind.. but now I see *

Miluji léto.. V létě je totiž naprosto jiná atmosféra, vzduch je cítit zvláštním způsobem a všechno plyne tak nějak pomalu. Čas jako by se skoro zastavil. Svět je krásný, všechno hraje různými barvami.. Země skoro dýchá nahlas..

Na toto jsem se těšila celý školní rok.. můj poslední rok na střední.. středoškolská léta, která jsem si tolik užívala jsou minulostí.. Ale poslední dva roky byly od Boha pořádnou bitvou. A když už jsem konečně zjistila, co je můj cíl, boj jsem zase prohrála.. Ale vím, že mě v tom nenechá.. nikdy mě nenechá spadnou a vymáchat se v tom..

přestože následující rok se opět kreslí v černobílých odstínech.

V létě je víc než obvykle dnů, kdy se cítím neobvykle blízko Bohu, který mi dává smysl.. Den co den zjišťuji, že bez něj by to nemělo význam.. A den ode dne se chci dozvědět víc a víc... Proč jsem tam kde jsem a proč se dějí věci, co se dějí..

Teď už vím, že jednou jsem byla slepá, ale nyní vidím.. ♥

I'd give up everything..

Proč, když konečně zjistíme, co od života chceme, uskutečnění je skoro nemožné? Už vím, že se sny plní. Základy mám. Ale co když se to nepodaří? Můžu se pak podívat do zrcadla a říct si: "Opravdu jsem udělala všechno, co bylo možné? Nenesu sama vinu za prohanou hru?" A co když je ještě čas.. dokázat velké věci. Teď. Opravdu si věřit, mít tu moc. Být v každém okamžiku tím, čím jsem se rozhodla být.

Trvalo mi to dlouho, na to přijít. Čím chci být, kam jít a kým být. Zisk přichází v mnoha podobách.. nejen v množství. Teď už to vím. Že bez Něj bych to nedokázala, že bych nebyla tam, kde jsem teď. Protože On mě stvořil a vložil do mě svá tajemství. Sama na této cestě bych už dávno odbočila špatně.. Veď mé kroky ve svých stopách, aby moje nohy neuklouzly.. Bože.