What we think, we become.

Staying up late usualy brings new ideas into my head. Presence of the night makes me think of things that wouldn't normally appear in my mind. It makes me feel nostalgic. Conversations that make my heart hurt and my brain spin.

Have you ever thought of how many breaths per day you make? Or how many times you blink.. or .. have you ever tried to count the starts?

Certainly not, right? Most people are just busy with their everyday life hustle, trying to accomplish certain career, earning as much money as possible or trying to look hot.

Some people are just simly floating through life.. But how often do we actually think of the simplicity that makes this world spectactular.. do we even appreciate the world created just for our use?

If people thought about the life behind things, we would actually be able to make a difference... to make the world a better place.

Have you ever tasted your own tears?.....

* Once I was blind.. but now I see *

Miluji léto.. V létě je totiž naprosto jiná atmosféra, vzduch je cítit zvláštním způsobem a všechno plyne tak nějak pomalu. Čas jako by se skoro zastavil. Svět je krásný, všechno hraje různými barvami.. Země skoro dýchá nahlas..

Na toto jsem se těšila celý školní rok.. můj poslední rok na střední.. středoškolská léta, která jsem si tolik užívala jsou minulostí.. Ale poslední dva roky byly od Boha pořádnou bitvou. A když už jsem konečně zjistila, co je můj cíl, boj jsem zase prohrála.. Ale vím, že mě v tom nenechá.. nikdy mě nenechá spadnou a vymáchat se v tom..

přestože následující rok se opět kreslí v černobílých odstínech.

V létě je víc než obvykle dnů, kdy se cítím neobvykle blízko Bohu, který mi dává smysl.. Den co den zjišťuji, že bez něj by to nemělo význam.. A den ode dne se chci dozvědět víc a víc... Proč jsem tam kde jsem a proč se dějí věci, co se dějí..

Teď už vím, že jednou jsem byla slepá, ale nyní vidím.. ♥