Jednou za čas se člověk ocitá v situacích, které jsou pro jeho další život naprosto signifikantní. Ještě dlouho po tom o nich přemýšlí, vybavuje si každý detail, slovo, vzpomínku, které se nechce pustit. Jsou to situace naprosto nečekané, které člověka překvapí a právě proto jsou potom tak speciální. Ten emocionální prožitek je tak jedinečný.
Nemůžu zapomenout na ten den, na toho člověka. Bylo to tak zvláštní a milé, že mě to samotnou rozhodilo. Samozřejmě jsem nehla ani brvou, je to přece můj styl. Just play it cool. Tak moc to chci změnit a nevím jak, možná jednou, třeba nebude pozdě.
Bůh už tehdy věděl, že to bude pro mě jen ten jeden okamžik, který bude speciální. Nejdřív mě to mrzelo, ale pak jsem si uvědomila, jak velká ochrana to od něj byla. Zkouška, kterou jsem nejdřív nezvládla, ale nakonec mi mnohé dala. I za to mu děkuju.. Je to Bůh, který dává i bere, ale svobodná vůle a zodpovědnost za naše rozhodnutí zůstává na nás.
