Čas.

Čas mi utíká před očima. Jen co vstanu, zas ulehám. Chci stihnout spoustu věcí, ale přemýšlení nad věcma, co zrovna dělám mi zabírá tolik času, že zbytek věcí už prostě nemůžu stihnout.
Třetí rok v Praze. Neuvěřitelné. A už je zase zima. Spousta lidí někam pospíchá, kamarádi mají děti, vdávají se a žení, pracují, vzdávají školu a nebo naopak studium začínají. Všichni se mění a já chci taky. Třetí rok. Skoro mám pocit, jakoby bylo na čase opět někam přesídlit. Ten okamžik, kdy je ve vzduchu cítit něco nového.
Něco, co mi posílá Bůh a já to chci chytit a už nikdy nepustit. Hlavně neminout.